Jdu svou cestou v životě a stávám se pozorovatelem. Učím se nehodnotit. Přesto je  kolem tolik věcí a událostí, ke kterým zaujímám jakýsi postoj, který potřebuji, abych mohl z konkrétního místa znovu pozorovat, své názory přehodnotit a přiblížit se tak stavu, kdy dokáži pozorované vnímat a má mysl přesto zůstane klidná.
     Nejsem psavec, jsem pohodlný, čas využívám jinak. Jsou však chvíle, kdy se mi chce vyjádřit a zde nacházím prostor, který uspokojí mne a snad i toho, kdo také jde a stává se pozorovatelem.